Historie

V Zálší byla od roku 1640 pouze zámecká kaple s oltářem sv. Václava a sv. Ludmily. Věřící, zejména při procesích, se do ní již nemhli vejít. Pro sídlo panství to nebylo dobré vysvědčení, daleko bylo do kostela v Bukovsku a také na faru v Modré Hůrce. Proto nejprve došlo ke zřízení farní administratury. V roce 1722 je P. František Pokorný ustanoven administrátorem a 4. července 1723 se v Zálší sloužila první mše v nově vystavěném kostele Navštívení Panny Marie, vysvěceného až 20. února za přítomnosti děkana z Týna nad Vltavou, ze Soběslavi a dalších.

12. prosince 1755 je Zálší prohlášené za farnost a prvním zálešským farářem je ustanoven P. Jan Nepomuk Křeček, Čech z Velvar. Do farnosti jsou připojeny obce Klačaty, Mažice a Harmanice; do roku 1789 patřily k farnosti také obce Sviny a Kunratice, a v letech 1787-1795 Borkovice.

Věž kostela byla opravována v roce 1886. O šest let později byla stará cibulová báň věže kostela nahrazena novou jehlancovou a břidlicová břidlicová střecha plechovou. V roce 1893 jsou od Emanuela Š. Petra, varhaníka z Prahy, pořízeny nové varhany. Staré byly přemístěny do kostela v Bukovsku.

V průběho první světové války byly zabaveny pro válečné účely všechny zvony v Zálší i okolních obcích a také 27 cínových píšťal varhan. Sbírky na nový kostelní zvon se uskutečnila v roce 1923, o dva roky později darovala pro návesní kapli zvon Marie Benšová. Za druhé světové války v roce 1942 byly opět zabaveny kromě jednoho kostelního všechny ostatní zvony.

V roce 1993 došlo k opravě kostela, ve které pod vedením faráře P. Josefa Stolaříka a vikáře P. Vladimíra Vlčka pomáhali především občané ze Zálší, Klečat, Mažic a Hartmanic. Opravil se krov, pod vedením tesaře Lišky byla zbourána věž a vyrobena její replika, střecha dostala nové tašky a zkrátka nepřišel ani vnitřek kostela a elektroinstalace. Zvenku byla obnovena omítka a odvodněno okolí. Oprava byla dokončena v roce 1994.

Kostel Navštívení Panny Marie se nachází v jihozápadní části obce Zálší a je stavební součástí areálu zdejšího zámečku. Z čtvercové dispozice zámku vybíhá a tvoří jeho jižní křídlo.

Kostel je jednoduchá obdélníková stavba s polygonální závěrem. Na západní straně v krčku přilehajícímu k zámku, vystupuje z obdélné dispozice kaple opět s polygonálním závěrem.

Loď kostela s presbytářem v jednotném půdorysu je shodně vysoké jako přiléhající zdivo zámecké budovy a tvoří s ní nedílnou součást.

Vnější fasádní úprava pocházející z čtvrtiny 18. století je řešena v průčelní části mohutným vstupním barokním portálem s umístěným aliančním znakem Vratislavsko-Waldštejsnkým. Toto monumentální řešení portálu, která zřejmě pochází z přestavby zámku a výstavby kostela tj. z roku 1724 je pozoruhodné.

Portál byl řešen kamenným ostěním vstupu v horní části s profilovanýma ušima a kapkami. Kolem pilastry s volutovými hlavicemi nesoucí profilované břevno. Nad ním volutami nesená nika s aliančním znakem ukončená bohatě profilovaným travé. Po stranách portálu v přízemí mělké niky půlkruhově sklenuté s zdobným klenákem. V patře niky s půlkruhově sejmutými nároží, tvořícími náznak kasule, v plastických paspartách. Prostor vstupu je orámován v ploše jednoduchou plastickou bosáží.

Dále je fasáda v rozsahu lodi členěna třemi osami kasulových oken s jednoduchými paspartami a půlkruhově stočenou profilovanou nadokenní římsou. Okna jsou umístěna v plochách ohraničených vertikálními a horizontálními mělce vystouplými pasy s čtvrtkruhově sejmutým odstupňovaným nárožím. V polygonální části jsou v patře okna ve tvaru čtyřlístku s paspartou a segmentovou nadokenní římsou. Ve spodní části zdobená štukovou volutově stočenou čabrakou. Vstup do presbytáře pocházející zřejmě z pozdější úpravy byl obdélným jednoduchým pravoúhlým kamenným ostěním.

Architektonický řešení západní strany kostela je prakticky shodné se stranou východní, tj. průčelní. Proti monumentálnímu baroknímu vstupu vystupuje na této straně těleso kaple s polygonálním závěrem. Čelo kaple je prolomeno pozdně gotickým oknem s lomeným obloukem zdobeným barokní paspartou a segmentovou nadokenní římsou. Boční okna v základní kompozici oválná, štukem tvarovaná do kosé podoby čtyřlístku jsou zdobena plastickou paspartou pásovou, čabrakou a segmentovou římsou s náběhy k paspartě. Okna jsou opět vsazena v zrcadlech stěn, které tvoří štukové mělce vystupující pásy s čtvrtkruhově sejmutým nárožím.

V rámci průzkumu bylo zjištěno, že na zdivu kostela v jeho východní a západní části se nalézají pozdněgotické omítky, na nich omítky renesanční se sgrafitovou úpravou a omítky barokní s popsanou úpravou.